Projekty

Návrat zubrů do České republiky
Zubři jsou největšími suchozemskými obratlovci Evropy. Jejich vyhubení ve volné přírodě připravilo starý kontinent nejen o impozantní druh živočicha, ale bylo také jednou z příčin změn v ekosystému, který postupně dostal na pokraj vyhubení další desítky a stovky druhů rostlin a živočichů závislých na otevřené krajině. Návrat zubrů, kteří přežili díky chovu v zoologických zahradách a oborách, zpět do volné přírody tak pomáhá odčinit nejenom vinu člověka na tomto druhu, ale také zachránit řadu ohrožených druhů motýlů, brouků či květin. Více o zubrech čtěte zde.

Návrat divokých koní
Divocí koně patřili v Evropě po celá tisíciletí k nejběžnějším druhům velkých zvířat Svědčí o tom jeskynní malby i bohaté archeologické nálezy. Na kontinentu však člověk koně pronásledoval a vyhubil. Divoce žijící koně však přežili v anglickém Exmooru. Moderní genetické výzkumy navíc zjistily, že svým vzhledem, zbarvení i velikostí přesně odpovídají původním divokým koním Evropy. I v současnosti jsou přitom klíčovým druhem pro záchranu a obnovu evropských stepích, jednoho z nejohroženějších biotopů současnosti. Více o divokých koních čtěte zde.

Návrat praturů
Pratuři odedávna budili respekt svoji velikostí i vyvinutými rohy. Do historie lidstva se zapsali nejenom jako jedna z nejčastějších kořistí pravěkých lovců, ale také jako předek domácího skotu. Ale ani tato zásluha neuchránila pratury před pronásledováním ze strany člověka. I když se polští králové snažili poslední kusy chránit, vyhynuli pratuři v roce 1627. V Evropě však zbylo několik primitivních plemen skotu, která stále nesou velkou část genetické výbavy vyhubených praturů a svým vzhledem se svému divokému předkovi velmi podobají. Od roku 2008 nizozemští vědci tato plemena kříží a snaží se vytvořit tura, který bude svým vzhledem i geny co nejvíce vyhynulému druhu odpovídat. Více o praturech čtěte zde.

Záchranný program losa evropského
Los evropský patří k největším, ale zároveň k nejméně známým obyvatelům české přírody. Ve středověku ho lidé vyhubili, ale od poloviny minulé století se do naší přírody začal opět vracet. Jeho osud však stále visí na vlásku. Od začátku 90. let minulého století jeho stavy přestaly růst a postupně se začaly dokonce snižovat. Bez pomoci člověka tak losům hrozí, že v české přírodě vyhynou podruhé. Více o losech čtěte zde.

SOS motýli
Motýli jsou na pohled nejenom krásní, ale i křehcí. Jejich zranitelnost dokumentuje, že ze 161 druhů českých motýlů jich za poslední století 19 vyhynulo, což představuje přibližně 11 procent. Motýli ohrožuje především změna jejich původního prostředí. Příliš intenzivní zemědělská činnost na jedné straně a chybějící původní velcí kopytníci na straně druhé. Právě působení velkých býložravců pomáhalo po tisíce let vytvářet biotopy, kde se motýlům daří nejlépe.

Alej elfů
Stromy plní v krajině klíčovou roli. Zadržují vodu, chrání půdu před erozí, vytvářejí kyslík a pohlcují skleníkový plyn CO2. Poskytují úkryt i potravu mnoha druhům živočichů. Kromě toho pomáhají vytvářet pouto člověka ke krajině. Sázení stromů tak pomáhá vytvářet další krásná místa, kam se budou lidé rádi vracet a na jejichž ochraně jim bude záležet. Více o projektu Alej elfů čtěte zde.

Military Life for Nature
Společnost Česká krajina zajišťuje pastvu divokých koní na dvou pastvinách v Národním parku Podyjí. Ta je součástí širšího projektu Military Life for Nature, který pečuje o cenná území v rámci bývalých vojenských prostorů. Více o projektu Military Life for Nature čtěte zde.

Národní centrum biodiverzity
Projekty zaměřené na obnovu biodiverzity, ať už jde o obnovu klíčových ekosystémů a biotopů, nebo ochranu a vracení ohrožených druhů rostlin a živočichů do přírody, zastřešuje projekt Národní centrum biodiverzity. Ten slouží ke koordinaci jednotlivých projektů a zajištění jejich provázanosti.

Zelené plíce Ostravska
Zhruba od roku 2000 se v Česku opět začala zhoršovat kvalita ovzduší, především narůstají koncetrace nebezpečných jemných prachových částic. Loni již území se zvýšenou koncentrací těchto nečistot zasahovalo třetinu České republiky a žily na něm přibližně dvě třetiny obyvatel ČR. Odhaduje se, že vlivem znečištěného ovzduší ročně v ČR až dvanáct tisíc lidí. Ostravsko patří v tomto ohledu nejen k nejznečištěnějším lokalitám v České republice. Cílem projektu je přispět k postupnému zvýšení čistoty ovzduší na Ostravsku obnovou a vysazováním nových lesních porostů. Podle britské studie, na kterou upozornilo únorové vydání zpravodaje DG Environment Evropské komise, může vysazování stromů v blízkosti urbanizovaných oblastí snížit znečištění ovzduší prachovými mikročásticemi až o jednu čtvrtinu. Rovněž nedávno zveřejněná studie vědců z americké Columbia University došla k závěru, že zvýšení množství zeleně snížilo výskyt astmatu u dětské populace ve znečištěných oblastech až o pětadvacet procent.

Česká krajina

Šultysova 170 • 284 01 Kutná Hora • Česká republika

Máte nějaké otázky? Napište nám: info@ceska-krajina.cz

Napište si o náš newsletter

Registrace je zdarma a můžete ji kdykoliv zrušit. Budeme Vám zasílat novinky a informace o aktualizaci našich stránek. Pro zrušení registrace stačí znovu vyplnit Vaší emailovou adresu.

© Copyright 2009 - 2024 Česká krajina • Všechna práva vyhrazena.