Jediné místo na světě. Vědci objevili v milovické rezervaci velkých kopytníků vzácného korýše
Česká republika má nový zoologický unikát. Vědci objevili v milovické rezervaci velkých kopytníků vzácného korýše. Krajina obnovená stády zubrů, divokých koní a zpětně šlechtěných praturů je přitom v současnosti jediným místem na světě, kde se tento vzácný organizmus prokazatelně vyskytuje.
Vzácná perloočka s latinským jménem Daphnia inopinata, jejíž české jméno by se dalo přeložit jako „hrotnatka neočekávaná“, je obyvatelkou tůní, které svoji činností udržují právě velcí kopytníci. Výskyt tohoto druhu nového pro Česko potvrdili na této lokalitě hydrobiologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, magisterský student Vojtěch Brož a jeho školitel Adam Petrusek, který tento druh korýše na přelomu tisíciletí poprvé objevil v bývalém vojenském prostoru na okraji bavorského Mnichova. „Jeho původním prostředím před příchodem člověka mohla být kaliště a napajedla velkých savců,“ uvedl Adam Petrusek, který se na popisu tohoto druhu pro vědu v roce 2016 podílel. V rezervaci velkých kopytníků jde tak o druhý nález tohoto druhu na světě. V původní lokalitě u Mnichova však v posledních letech nebyl tento drobný živočich přes opakované snahy výzkumníků nalezen, Milovice jsou tak aktuálně jediným místem na světě, kde je výskyt vzácné perloočky potvrzený.
Poté, co člověk před stovkami let vyhubil v přírodě velké kopytníky, stal se sladkovodní plankton závislý na činnosti člověka v krajině a obýval různé kaluže na polích nebo koleje vyjeté od traktorů nebo vojenské techniky. V milovické rezervaci jsou však vědci nadšení z toho, jak se obnovila jejich symbióza s velkými kopytníky. „Specializované loužové druhy perlooček se dokonce adaptovaly na návštěvy napajedel a jakmile zaznamenají dusot kopyt, odporoučejí se ke dnu, odkud není tak snadné je vyšplouchnout,“ vysvětluje Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se zaměřuje mimo jiné na výzkum perlooček a který nález také fotograficky zdokumentoval.
Objev vzácného druhu je dalším potvrzením obnovy krajiny bývalého vojenského prostoru po příchodu velkých kopytníků do této lokality. „Tůně jsme vytvořili při zakládání milovické rezervace v roce 2015 a po celou dobu je udržovali svoji činností výhradně velcí kopytníci. Na tomto příkladu znovu ukázali, jak je jejich činnost důležitá pro obnovu krajiny i návrat vzácných druhů,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila ve spolupráci s vědci. „Nyní je jasné, že z výskytu velkých kopytníků nemají prospěch ‘pouze‘ společenstva kvetoucích rostlin a na ně vázaní suchozemští živočichové, od opylovačů po ptáky, ale že jejich pozitivní vliv na krajinu zasahuje i do dočasných vod,“ potvrzuje Petr Jan Juračka.
Právě dočasné tůně bývají někdy přehlíženou, ale biologicky velmi cennou součástí krajiny. „Louže po dešti, co v krajině vydrží několik týdnů, mohou být překvapivě zajímavé ,malé světy‘, velmi odlišné od jiných vodních biotopů. Listonohové nebo žábronožky z takových dočasných vod bez ryb jsou poměrně velcí ikoničtí tvorové, kteří jsou chráněni i zákonem. Jiní často ještě vzácnější drobní živočichové z tůní, od korýšů po hmyz, snadno uniknou pozornosti, ale jsou – podobně jako kvetoucí rostliny nebo hmyz – důležitou složkou biologické rozmanitosti v krajině,“ zdůrazňuje Adam Petrusek význam méně známých druhů.
Podle jeho slov není náhodou, že se druh podařilo objevit právě v bývalém vojenském prostoru. „Areály bývalých vojenských prostorů posloužily pro přežívání různých vzácných druhů během dramatických změn kulturní krajiny ve 20. století, jako byla intenzifikace zemědělství, hnojení, pesticidy nebo zánik dočasných vod,“ upozornil Adam Petrusek.
Přežití těchto druhů v extrémním prostředí vysychavých tůní pomáhá jejich schopnost přežít v těžkých časech. „Velmi odolná vajíčka perlooček, ale i listonohů nebo žábronožek, mohou v krajině vydržet i mnoho let a čekat na vhodné podmínky k vylíhnutí. Tak se tito tvorové šíří a překonávají nepříznivá období,“ popisuje Adam Petrusek. Vajíčka těchto korýšů tak mohou přežít i několik let v bahně vyschlých tůní a nový život se z nich zrodí znovu poté, kdy se tůň naplní po dešti vodou.
Návrat velkých kopytníků pomohl obnově bývalého vojenského prostoru u Milovic v mnoha oblastech. Na plochách, kde původně dominovaly tři druhy agresivních trav, vědci po příchodu velkých kopytníků zaznamenali přes 110 druhů květin. Počty těch nejvzácnějších se přitom výrazně zvyšují. Například počty semenáčků vzácných hořců křížatých se zvýšily o více než pět a půl tisíce procenta. Podobně se daří i motýlům. Počty modráska hořcového Rebelova se zvýšily o 1700 procent. Objev vzácné perloočky tak potvrzuje obnovu biologické rozmanitosti této lokality v další oblasti.
Unikátnímu nálezu v milovické rezervaci věnuje obsáhlou, devítistránkovou reportáž časopis National Geographic ve svém aktuálním vydání.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Foto: Petra Jan Juračka
